Jelikož odstínění teplotního čidla u stanice wmr200 je pouze plastová krytka, která připomíná otočený kelímek s průduchy nahoře, tak je jasné, že se musí umístit raději celé do stínu. Ale kam ho umístit do stínu, aby zase teplota nebyla ovlivněna naakumulovanou teplotou zdi? Proto jsem se rozhodl postavit si vlastní odstínění. Cíl tedy byl, aby čidlo mohlo stát v otevřeném prostoru (několik metrů od zdí a podobných překážek) a při tom nebyla teplota ovlivněna slunečním zářením. Proto jsem vytvořil dvouplášťovou budku (nevím jestli se tomu dá říkat budka, když jsou to dvě souosé trubky). Stejně dvouvrstvá je i i stříška. V budce je i ventilátor, který 24 hodin denně protahuje mezi těmito vrstvami vzduch. Tím je zabráněno, aby se vnitřní část ohřála od vnějšího stínění. Část vzduchu (ne toho ohřátého od pláště) je protahována i prostorem kolem čidla. Tím je zajištěna nepřetržitá cirkulace vzduchu v okolí čidla. A nyní pár fotek a komentářů ze stavby, podle nich to bude jasnější.

Jelikož jsem se rozhodl mít 24 hodinové odvětrávání budky na teplotní čidlo, tak nastala otázka jak napájet ventilátor. Rozhodl jsem se pro solární panel dohromady s olověnou baterií. Důvod byl ten že se mi nechtělo rozkopat několik (cca 16) metrů kvůli položení kabelu. A pak další důvod, chtěl jsem si vyzkoušet solární energii.

Jelikož jsem se obával, že by u srážkoměru při větším dešti mohlo docházet k vycákávání vody, buď odrazem o stěnu nebo rozstříknutím o sítko, tak jsem proto udělal na srážkoměr nástavec. Prostě slabostěnou plastovou trubku (síla stěny 1mm) a dlouhou 100mm. Tuto trubku jsem nalepil na srážkoměr. Jediná potřeba je zachovat stejný průměr, jako má srážkoměr.